Autor: Dotaz: „Otevřeně jsem miloval a důvěřoval znovu a znovu – a vždy jsem byl opětovně zklamán a zneužit. Neměl jsem dopředu žádnou nedůvěru, jen byl laskavý a dobrosrdečný. Jak je to možné?“
Bentinho Massaro: „Potom jste měl ale také očekávání. Mít očekávání a potřebu, aby se věci staly nebo vypadaly určitým způsobem – a až potom, abyste je mohl milovat a ocenit – to je určitou formou arogance, která vám bude způsobovat opakované utrpení. Nikdo jiný vás nemůže zranit, pouze vy sám tím, že věříte perspektivě, s kterou vaše duše nesouhlasí.
A pokud jste byl skutečně „zraněn“ opakovaně, může to být známka toho, že jste již v sobě měl určitou nedůvěru (ve svojí frekvenci).
Mimoto, laskavost a dobrosrdečnost je obvykle oblíbená u lidí, kteří cítí výraznou potřebu být oblíbení a milovaní svým okolím.
Skutečnost, že jste řekl, že „ale já jsem byl jen laskavý“ pravděpodobně napovídá, že jste se již v předtím cítil nemilován a zkoušel jste laskavost jako prostředek k dosažení tohoto cíle. Laskavost není totéž, co láska, ani nepodmíněná důvěra.
Laskavost může být bezprostřední. Může být přirozeným výsledkem toho, že je člověk šťastný. Pokud je ovšem laskavost vámi považována za striktně váženou hodnotu, nebo pokud jí nabízíte s podvědomým očekáváním „něco za něco“, je to pouze forma přetvářky, která vychází ze strachu, z absence lásky.
A pokud si v sobě nesete tento strach, že vás lidé nemají rádi, budete nevyhnutelně přitahovat okolnosti a reakce lidí, které vám budou určitým způsobem potvrzovat, že si lásku nezasloužíte. Nehledě na to, jak moc laskavý se budete snažit být.
Zdroj: www.bentinhomassaro.com
