Pokud se vám náš obsah líbí a podpoříte ho - bude budoucnost tohoto projektu mnohem jistější. Děkujeme.  Podpořit Bennu.cz

Červené střechy, které jsou pro Prahu tak typické, se táhnou kilometry daleko. Přátelsky sestavené do estetických shluků navozují pocit útulnosti, která zjemňuje dopad absolutní grandióznosti tohoto města. Květen je v Praze nejkrásnější čas v roce.

Praha

Slunce nasvěcuje scenérii tak, že vypadá spíš jako obraz, než živý záběr. Stromy mají větve tak obtěžkané květy, že svahy kopců svítí jasem růžové a fialové a bílé a žluté. Vzduch je skrz naskrz prosycen plodnou vůní jara. Praha vypadá jako kulisa historického románu, jako legenda, která právě oživla. Vše je tady prostoupeno nepopsatelným kouzlem, na které mi slova nikdy nevystačí. Po každé, když sem přijíždím, zamilovávám se do Prahy víc a víc.

Byla jsem tak zaneprázdněná od chvíle, kdy jsme přistáli, že jsem doteď neměla čas napsat blog. A teď se událo toho tolik, že ani nedokážu všechny svoje zážitky sdělit. Mimo zmateného domlouvaní s taxikáři, kteří nemají vůbec pochopení pro problémy s cizím jazykem, mě lidé v Praze znovu přijali s otevřenou náručí, tak, že jsem si připadala jako královna. Každý, s kým jsem v Praze strávila pár chvil mi připadal jako ztracený člen rodiny. Opětné setkání s Jurajem a lidmi kolem něj (Juraje jste viděli v mých českých rozhovorech) jsou tak milá a sladká, až to dojetím bolí.

fotka 2

Kolikrát se mi stalo, že mě při pohledu na naši skupinu kolem stolu (Juraj, Lubo, Lucia, Petra, Zach, Blake, Lynn a další) zalila vlna hlubokého pocitu sounáležitosti a i přesto, že mám pocit ,že žiji tenhle pocit v přítomnosti, zároveň se mi zdá, jako bych se na tenhle moment dívala nostalgicky z budoucnosti. Je to ten stejný pocit, jaký byste měli, kdyby vám bylo osmdesát a dívali jste se na záběry nádherných zážitků, které se kdysi staly. Nepovažuji žádnou z těchto chvílí za samozřejmé. Cítím pomíjivost těchto kouzelných momentů a jsem dojatá jejich výjimečností. Sleduji, jak se baví, jak si podávají kafe a čaj. Na chvilku, jakoby se celá ta scéna hrála jako zpomalený film a já si uvědomuji, že… je můj život epický…epický ve své bolesti a epický ve své kráse.

Workshop byl úžasný. Bylo celkem ironické, že pár hodin poté, co skončil workshop, dávali v divadle známý balet Labutí jezero. Ulevilo se mi, že diváci chápali můj smysl pro humor i přes kulturní rozdíly a tak jsme si všichni užili tohle kolektivní léčení a jeho spolu-tvoření. Na různých místech po městě jsem narazila na své fanoušky a to mě hřálo u srdce.

Hrobka Rudolfa II.Miluji myšlenku, že bydlím na druhém konci světa, a ve svém domě daleko od všeho píšu knížky a dělám videa jako nějaký bláznivý profesor a tady jsou kolem mě lidé, jejichž životy pozitivně ovlivňuji. Jako bychom se navzájem dotýkali aniž se dotkneme jeden druhého. A toto mi dává pocit praktičnosti Jednoty. Toto mi dává pocit, že sem patřím. Tím, že s vámi sdílím samu sebe jako bych do světa vyslala energetická vlákna. A ta vlákna, jakoby to byla nějaká pavoučí síť, se propojují navzájem a spojují lidi mezi sebou. A teď je mezi námi všemi silné propojení. Tohle propojení je pro mě takový malý kousek nebe.

Dnes mě pozval český herec Jaroslav Dušek na soukromou prohlídku Hradu. S Jaroslavem máme hodně, hodně společných myšlenek a přijde mi, jako ztracený člen mé rodiny. Jeho vřelost a humor mě objali o něco dřív, než jsme se setkali a objal mě poprvé fyzicky. Byl naprosto skvělý. Průvodce se svazkem starých klíčů vedl naši 7 člennou skupinku za provazy a zavřené dveře, hluboko do nitra katedrály Sv. Víta. Když stojíte před majestátností nádherných evropských budov, prostě vám dojdou slova… Katedrála Sv. Víta je prostě neuvěřitelná. Vitráž v oknech je tak živá a tak detailní…světlo v pastelových barvách vás zalévá z výšky několika desítek metrů. Každá řezba, každá socha je tak neuvěřitelně detailně propracovaná…to všechno vás úplně ohromí a to ani nemluvím o energii toho místa. Je plné dávných vzpomínek. Propletli jsme se dolů do podzemí, do samých základů, až jsme došli do hrobky plné zdobných rakví.

Teal Swan a Jaroslav Dušek
Stojím s rukou položenou na sarkofágu českého krále Rudolfa II, který zemřel v roce 1612. Byl velkým přívržencem okultních věd. V jeho době byla Praha centrem alchymie. Rudolf pozval na královský dvůr největší alchymisty z celého světa, aby se od nich mohl učit a aby jim pomohl v jejich poznání. A tady jsem stála, já jako učitelka alchymie na světovém pódiu, na levé ruce vytetovaný symbol pro alchymii… konečně jsem dorazila na jeho dvůr. 403 let po jeho smrti. Nejsem první, kdo tenhle vtip použil u jeho stříbrné rakve. Ani to vlastně není úplně vtip, ale pravda. Konečně jsem tady.

Zvonice na Pražském Hradě

Z Hrobky jsme se šplhali úzkým spirálovitým schodištěm celou věčnost, až jsme ztratili dech a nevěděli jsme, kde jsme. Vylezli jsme na zvonici. Stáli jsme uvnitř zvonu a „zazvonili jsme“. Obrovský, krásně zdobený, 16 tunový kovový zvon je tak těžký, že rozezvonit ho musí 4 lidé. Kdybychom opravdu zazvonili, v takové blízkosti by nám zvuk roztrhl bubínky. A tak jsme přiložili uši na kov a jemně na něj „zaťukali“, abychom alespoň tak slyšeli jeho tón. Byl nádherný. Jeho tón jako by v sobě nesl vyprávění historických příběhů  odehrávajících se v dávných časech za stěnami katedrály. Když jsem se dívala na lidi na nádvoří pod námi, byli maličcí jako mravenci. Pod námi se za stěnami katedrály do dálí rozléhala Praha. Nádherné budovy, jejichž měděné věžičky časem zezelenaly a řeka která ji obtéká, jakoby celou starou část držela v objetí. Někdy mě nádhera toho, co lidstvo dokázalo stvořit, úplně dostane na kolena. Ten, koho Praha nenaplní úžasem, nemůže být ohromen ničím.

Teal Swan v Praze 2015

Cestou z Hradu jsme se zastavili a napili se ze studánky na stráni pod klášterem. Voda v Čechách je jednou z mých nejoblíbenějších na světě. Voda má paměť. Nese v sobě všechny vzpomínky a příběhy míst, kterému říká domov. Jakoby to bylo tekuté stříbro, tato voda má tak vysokou vibraci, že se jí není možné dotknout, aniž byste zůstali stejní. Dnes jsem se jí napila ze svých dlaní a s ní jsem pila vzpomínky tohoto místa a minulých životů, které jsem tu žila. A zlomilo mi to srdce. Ale tak, jak chcete, aby se srdce zlomilo. Rozbilo se na miliardu kousků, protože jsem dostala skoro až příliš toho co miluji naráz…a těch kousků je teď tolik, že už je nemůžu dát znovu dohromady. Místo toho musím nechat kousek srdce s tím, co miluji.
Když jsem se napila, moje srdce se otevřelo a rozbilo tak, že kousek z něj tady zůstane navždycky. Zároveň ale cítím, že jsem se sem vrátila, abych se tady setkala s kousky svého srdce, které jsem tu nechala, když jsem tu žila v minulosti. Každý můj dnešní krok má v sobě něco nostalgického. Sentimentální bolest, která nebolí tolik, aby jí člověk chtěl uniknout, ale také není dostatečně příjemná, aby Vám dovolila plně dýchat.

Po cestě parkem jsme jedli pampelišky. Jejich sladká chuť, prohřátá sluncem, nesla v sobě příběh téhle země. Jak její slávu, tak jednoduchost. Zjišťuji, že je mi příjemná křehká sladkost. Jméno Praha vzniklo ze slova práh, což je něco jako hranice, nebo přechod. A to přesně Praha je. Je to přechod mezi světem fantazie a reality. Je to místo mezi nebem a zemí. Je to hranice mezi viditelným a neviditelným. Je to město magie. Zítra jsem tu poslední den a jsem smutná, že musím odjet. I přesto že hodně cestuji, zůstává Praha pořád moje nejoblíbenější město na světě. A tak, když tady nechám kousek sebe sama, budu ráda, že tady zůstane a bude jemně ale vytrvale volat zpátky na můj návrat.

Fotogalerie

 

Donation

Když už jste tady...

Máme na vás malou prosbu. Mnoho lidí čte Bennu.cz, ale reklamní systémy již dlouhodobě nefungují. Celý projekt tak již 3 roky připravujeme na naše náklady. Ne, nehodláme přejít na systém pouze pro platící jako ostatní - snažíme se tvořit otevřeně. Abychom však mohli pokračovat a hlavně - Bennu.cz rozvíjet, potřebujeme vaši pomoc. Bennu.cz je nezávislý magazín, který stojí mnoho času, peněz i práce. Děláme to ale proto, že věříme, že naše tvorba i perspektiva má smysl - může se stát totiž i tou vaší.

Pokud se vám náš obsah líbí a podpoříte ho - bude budoucnost tohoto projektu mnohem jistější. Děkujeme.

Vyberte způsob platby
Vaše údaje

Děkujeme za Vaše rozhodnutí přispět na chod a rozvoj stránek Bennu.cz!

Pro dokončení daru převodem prosím následujte tyto instrukce:


Zvolenou částku zašlete na č. účtu: 51-6885910227/0100 (KB)

Do poznámky prosím uveďte svoje (alespoň křestní) jméno nebo e-mail, případně pak použijte variabilní symbol, který Vám po potvrzení zašleme na e-mail. Vaše údaje nám slouží pouze pro identifikaci dárců, neposkytujeme je třetím stranám.


IBAN: CZ3101000000516885910227

Na Váš e-mail zároveň posíláme tyto instrukce, pokud se rozhodnete dar poslat později.

Dar celkem: 250Kč

Autor