Autor: „Duše je podobně jako jakákoliv jiná část vašeho Já nesmrtelná. Lze ji chápat jako elektromagnetické pole energie, jehož jste součástí. Je to pole koncentrované aktivity, zdroj možností, které hledají uplatnění.“
„Představte si se skupení nefyzického vědomí, které si uvědomuje svoji identitu. Mladá žena, kterou promlouvám, jednou napsala báseň, cituji: „Ty atomy si povídají a oslovují se mým jménem.“
„Vaše fyzické tělo reprezentuje energetické pole, které má určitou formu. Když vás někdo zavolá jménem, vaše ústa mu odpoví, přestože vaše jméno nepatří atomům a molekulám úst, které vyslovují slabiky. Jméno má význam jen pro vás. Uvnitř svého těla nemůžete prstem ukázat na svou identitu. Kdybyste procestovali celé své tělo, nenajdete, kde sídlí. Přesto tvrdíte: „To je mé tělo. To je moje jméno.“
„Pokud nedokážete uvnitř svého těla najít sami sebe, kde je potom vaše identita, která prohlašuje buňky a orgány za vlastní? Vaše identita je bezpochyby v jistém vztahu k vašemu tělu, protože nemáte problémy rozeznat své tělo od ostatních, rozlišit jej od židle, na které sedíte.“
„Stejně tak můžete pohlížet na identitu duše. Ta ví, kým je, a je si daleko jistější svou identitou než vaše fyzické já. Jak je tedy možné v elektromagnetickém energetickém poli najít identitu duše?“
„Duše přetváří všechny části vašeho já a dodává jim identitu, která je vám vlastní. Zeptáme-li se: „Kdo jsi?“, pak odpoví: „Já jsem já.“
„Z psychologického pohledu je duše primární identita, souhrn mnoha individuálních vědomí. Je to neomezené já, které se projevuje v mnoha formách a způsobech, a přesto si udržuje svoji identitu, svoje „jáství“. Možná se vám zdá nepochopitelné, že toto „jáství“ zůstává neměnné, i když cestuje nebo splyne s jinými energetickými poli. Duše neboli podstata neustále dává nebo bere, rozvíjí se a roste, má nekonečné možnosti. Duše není uzavřený systém.“
„Vaše současné bytí se soustřeďuje na příliš úzké pole, takže vaše definice sebe sama jsou velmi omezené a stejně limitované jako vaše názory na duši. Obáváte se o svoji fyzickou identitu a ze strachu, že si nedokážete udržet a zachovat své já, omezujete rozsah svého vnímání.“
„Duše se nebojí o svou identitu. Je si jista sama sebou. Neustále hledá a objevuje. Neobává se, že bude zničena zkušenostmi nebo novými vjemy. Jakmile pochopíte pravý charakter své identity, rozplynou se vaše obavy z telepatie a z toho, že vaše identita bude smetena a přehlušena myšlenkami a názory ostatních.“
„Žádný psychologický systém není uzavřený, nehledě na to, jak se projevuje ve vašem světě. Duše je cestovatel, ale je to také tvůrce všech vašich zkušeností a cílů. Vytváří svět takový, jaký je.“
„Takový je pravý charakter psychologické bytosti, jejíž jste součástí. V dalších kapitolách vám prozradím několik praktických metod, jak odhalit své skryté schopnosti a využít je pro svůj rozvoj a potěšení.“
„Vědomí není ve své podstatě založeno na protikladech dobra a zla, kterými se tolik zabýváte. Stejně tak ani duše. To ale neznamená, že ve vašem a v některých dalších systémech problém dobra a zla neexistuje. Duše si příliš dobře uvědomuje, že dobro a zlo jsou pouze dva různé projevy jedné reality.“
„Znovu zdůrazňuji, že všechna slova a zvuky, které se mi tak těžko vyslovují, by vám byly daleko jasnější, kdybyste je vnímali intuitivně. Nedokážete cestovat svým fyzickým tělem a hledat zde svoji identitu, ale můžete cestovat svým psychologickým já.“
„Vnitřní sebeobjevování skýtá mnoho divů a překvapení, kterým neuvěříte, dokud se nevydáte na cestu za svým já. Možná nebudete schopni vyjádřit své poznání slovy, ale to nijak nesnižuje a neznehodnocuje cenu ani platnost zkušenosti, kterou získáte, když se podíváte dovnitř.“
„Můžete to nazývat duchovním, psychologickým nebo duševním sebeobjevováním. Nemusíte nic hledat, v tomto ohledu není co najít. Duše není ztracená, to vy jste se ztratili.“
