Autor: Ruiny a pozůstatky mexických předkolumbijských civilizací jsou okouzlující, matoucí a fascinující hádankou. Nejzáhadnější ovšem jsou ty nejstarší a nejranější, které tu zbyly po národě známém jako Olmékové. Pokusit se vysvětlit jak a proč sem přišel tento africký národ, který sídlil a rozkvétal v této části Nového světa tisíce let před Kolumbem, je trvalou výzvou amerikanistické vědě.
Objev
Víme jak vypadali, protože nám zanechali svůj obraz v podobě nesčetných pozoruhodně vytesaných kamenných skulptur; z nichž některé ve skutečnosti jsou kamennými portréty olméckých vůdců, zvěčnělých v kameni v kolosální velikosti, což od počátku byla pro mnohé nepříjemná záhada.
První obrovská kamenná hlava byla objevena už v roce 1869 v mexickém státě Veracruz. Objevitel referoval v buletinu Mexické geografické a statistické společnosti o „velkolepé skulptuře, která úžasně připomíná nějakého Etiopana.“ Ke zprávě byla přiložena kresba, na níž je zřetelně vyobrazena kamenná hlava s negroidními rysy – což předurčilo objev k zapomenutí…
Znovuobjevení
Existence Olméků byla potvrzena až v roce 1925, když archeologický tým Tulské university našel stejné kamenné hlavy v sousedícím mexickém státě Tabasco; při výšce asi osmi stop vážily okolo dvaceti čtyř tun..
Postupem času bylo objeveno ještě mnoho těchto kolosálních skulptur, zobrazujících zřetelně odlišné osoby v helmách. V každém případě je jasné, že vyobrazení jedinci mají africké rysy – jsou to černí Afričané.
Archeologické objevy následovaly jeden za druhým a brzy bylo zřejmé, že takzvaní „Olmékové“ vybudovali po celém obrovském území středního Mexika — od Mexického zálivu až po Pacifické pobřeží — velká městská centra, jejichž obyvatelstvo se zabývalo především dolováním. To vše dlouho předtím, než se v Mezoamerice objevil první kalendář a hieroglyfické písmo.
Dnes už se připouští, že Olmékové založili první mezoamerickou mateřskou civilizaci.
Nepříjemný problém
Jsou to vlastně problémy dva: Negroidní Afričané nejenže jaksi překročili Atlantický oceán a usadili se v Novém světě dlouho před všemi ostatními, ale je tu také neuvěřitelné datum jejich příchodu. Tento problém číhal v pozadí, protože se zpočátku předpokládalo, že Olmékové přišli až po mnoha ostatních slavných národech, jako byli například Maya. Poté byla se značnou nechutí postupně přijímána mnohem ranější data — napřed 250 př. n. l., nato 500 př. n. l., pak 1250 př. n. l. a nakonec 1500 př. n. l.
Tváří v tvář této situaci bylo rozhodnuto popřít, že šlo o Afričany … Ještě nedávno jeden významný vědec, s ohledem na individualitu obličejů skulptur, napsal v oficiálním katalogu jalapského Muzea anthropologie toto: „Navzdory obecné podobnosti hlavních rysů — plochý nos s výrazným chřípím a silné rty, je všeobecně šířené nesprávné tvrzení o africkém původu Olméků zavádějící,“ atp.
- Tak: „Nesprávné tvrzení o africkém původu Olméků“!
- A tím se dostáváme k záležitosti se zmizelým slonem.
Slon mezi koly
Jalapa je klenot mezi městy, ležící dvě hodiny jízdy od Veracruz (kde v roce 1519 přistál španělský conquistador Hernan Cortes). Zdejší muzeum je nepochybně druhým nejvýznamnějším po Mexico City; ale zatím co v Mexico City jsou vystaveny artefakty z celé země, v Jalapě jsou k vidění jen lokální objevy — převážně olméckého původu.
Muzeum se efektním moderně pojatým způsobem honosí několika kolosálními kamennými hlavami, vystavovanými společně s řadou jiných skulptur. Kromě toho jsou zde i menší objekty z vykopávek olméckých sídlišť. Mezi nimi je ve zvláštní vitríně vystavováno vše, co se považuje za olmécké „hračky“. Mimo jiné jsou zde i zvířata na kolečkových podvozcích — evidentně a očividně popírající tvrzení, že národy Mezoameriky (a v Americe vůbec) neznaly kolo.
Ve zmíněné vitríně byli mezi hliněnými „hračkami“ vystaveni sloni.
Zmizeli kam a proč?
Spolu s několika svými příznivci jsem je viděl při předchozí návštěvě muzea.
ALE — když jsem tam byl nedávno znovu (a opět v doprovodu několika přátel) v prosinci 1999 — sloni už nebyli k vidění!
Nepodařilo se mi tehdy najít nikoho zodpovědného, kdo by k této záležitosti mohl podat oficiální vysvětlení. Ale to, že sloni zde skutečně byli, potvrzuje i fotografie pořízená během předchozí návštěvy:
Význam tohoto drobného artefaktu?
V žádné z Amerik nejsou a nikdy nežili sloni. Žili a dosud žijí v Africe. A zobrazit slona mohl jen ten, kdo ho viděl – například v Africe!
V tomto muzeu, stejně jako v jiném navštíveném později v prosinci 1999, průvodci tvrdili, že předměty, které jsem si přál vidět, a které jsem popsal ve své knize The Lost Realms, zmizely; byly zapůjčeny na zahraniční výstavu.
Možná. Ale okolnost, že natolik obtížně vysvětlitelné zobrazení slona bylo vybráno mezi nejvýznamnější památky mexické minulosti je spíš nepravděpodobná — anebo velmi významná.
Myslím, že kdosi bude muset navštívit Jalapu a zjistit, jestli je ten malý slon opět zpátky mezi „hračkami“.
