Jim Self (Mastering Alchemy)Povaha věcíSeberozvojVidea

Oběť, pachatel a zachránce aneb opakující se vzorce chování člověka

Oběť, pachatel a zachránce aneb opakující se vzorce chování člověka

Dobré ráno. Dobré ráno. Je tu něco, o čem bych ráda mluvila. Všímám si, že v e-mailech, které dostáváme, se čím dál více objevuje jedna věc. Mluvíme o ní v našem kurzu 2, jedná se o téma „Oběť, pachatel a zachránce“. Tvrdíme, že pokud máte jednu charakteristiku, pak máte všechny tři. U většiny lidí to platí. Z těchto e-mailů je zřejmé, že si toho lidé začínají více všímat. Jak ve světe, tak v nich samých. Rádi by to lépe pochopili a dozvěděli se, co to vlastně znamená. A jak se toho zbavit.

Je to něco, o čem mluvíme v našem kurzu. Je popravdě dobré si tohoto často všímat. Onen koncept oběť, zachránce a pachatel znamená…Pracuji, jdu do práce a tam mě nemají rádi. A tak přijdu domů a nakopnu psa. Pak jdu vedle a pomůžu Sally, protože je úplně vyřízená. Takže oběť, zachránce a pachatel nebo pachatel a zachránce. Lidé se v tomhle často zaseknou, ale tyto tři věci jsou spolu úzce spojené.

Pokud jste obětí a rozhodnete se, že jí chcete přestat být, že už nebudete oběť, stane se to, že ty dvě druhé dynamiky zintezinvní. Nevědomě, ale zesílí. A tak pocítíte víc vzteku, protože to všechno vychází na povrch. Místo role oběti a držení všech emocí uvnitř. I pozornosti uvnitř – to prostě vypustíte ven a začnete být naštvaní, jak jste se sebou nechali zacházet. A pak na svého psa budete křičet o to víc. Řeknete si, ale já jsem dobrý člověk, takže bych měl(a) lidem pomáhat, abych nebyl(a) obětí. Pak se zacyklíte v určité smyčce. Nakonec člověk, kterému pomáháte řekne: „Prosím, už jsem nechoď, obtěžuješ mě“. A už jste zase oběť.

Není náhoda, že si toho teď lidé víc všímají a reagují na to. Protože si začínají být více vědomi o jejich vědomí. Na tuhle cestu si s sebou nemůžete vzít svou zátěž. Říkám to často. Přicházejí změny, velké vlny světla, jež si lidé nyní více uvědomují – sem na Zem a mění celou tuhle hru. Svou zátěž si s sebou prostě nevezmete. Začnete objevovat věci, kterým jste se vyhýbali nebo jim nevěnovali pozornost. Či možná ani nevěřili, že existují. Ale vše vyplouvá na povrch.

To je jedna stránka věci, pak je tu další. To se děje každému. Všichni jsou mimo rovnováhu, celé kolektivní vědomí lidstva. Nikdo si s sebou prostě tyhle věci nevezme. Průměrný člověk na ulici ani nemá ponětí, co se mu děje. Všichni, jež jsou součástí naší výuky v rámci „Mastering Alchemy (Mistrovství alchymie)“, by si měli tento koncept zopakovat. Pokud jste rozzlobení nebo se na vás někdo zlobí nebo jste osamoceni a máte pocit, že vás nikdo nemá rád. To je jenom část toho všeho – „Och, já chudáček“. Takže se v tom najdete, já chudák, tohle prostě nefunguje a jak to, že mě nemají rádi? Možná si všimnete, že to vše vyplouvá na povrch jen proto, abyste to opustili.

A pak se třeba rozčílíte na někoho dalšího. Budete mít pocit, že je tenhle svět třeba dát do pořádku. Opravit ho. Je to smyčka, trojúhelník. Lidé si většinou uvědomují, že odehrávají jednu z těchto dynamik, ale už nerozpoznávají ty dvě ostatní. Tak prostě předpokládají, že nejsou ani pachatelem ani zachráncem. Je to prostě někde tam venku, ne ve mě. Jinak bych si toho přeci všiml(a). A pak se stane, že v nás něco spustí reakci. A tou reakcí je, že se na někoho dalšího rozzlobíte.

Následně si všimnete, že jste jim nějak ublížili. Nebo, že jste se stali lepší než oni. Protože si musím dupnout a postavit se za sebe. Já tu přeci nejsem oběť. Já jim ukážu! A tak skončíte u podobné reakce. Následně se přesunete do pocitu viny, a tak se rozhodnete, že to vyrovnáte pomocí těm, kteří jsou méně či slabší. Pořád se tedy pohybujete v polaritě větší nebo menší, silnější nebo slabší. Podobný princip. Všechno to hraje ruku v ruce. Je potřeba si tedy toho být vědom. Jako vzorce, který obsahuje tři různé komponenty. Všechny mohou být lehce nenápadné – oběť, pachatel, zachránce. Velice nenápadné. Je to skryto v kritice. V pozorování ostatních jako lepších nebo horších. A pak pomáhání ostatním, to je zachránce.

Ano, někdy je potřeba ostatním dávat. Když je někdo na dně nebo tak. Kdo potřebuje vyléčit nebo prostě cokoli. Dáváte jim to ale z tohoto místa triády? Často se stává, i v rámci tohoto trojúhelníku, když dáváte a dáváte a dáváte a oni najednou jen berou a berou. A vlastně si toho neváží. Ani nepoděkují. A pak tu zase máte onu dynamiku oběti znovu zpět. Zase dokolečka. Nenápadně. Dávání bez podmínek. To, o čem tu mluvíme není hra na 50 na 50. Není to jako, že já dám tobě a ty mi to musíš vrátit, aby se to vyrovnalo. Je to na 100% o vás. Celých sto procent. Já tvořím pro sebe a užívám si sebe sama. Z tohoto místa pak můžete dávat ostatním.

Když si začnete uvědomovat, že je to sto procent pro mě… jednoduchý příklad, podržíte někomu dveře a ten řekne s plnýma rukama na nákupu: „Díky“. Máte dobrý pocit, že vám poděkovali. Oba odejdete a nenastane situace, kdy se zamyslíte, oni mi nepoděkovali. Nebo, že nebyli dostatečně vděční. A proto jim už dveře příště nepodržíte. To by postrádalo onen smysl, kdy si prostě jednoduše děláte radost sami pro sebe. A v ten moment se onen cyklus „oběti, zachránce a pachatele“ začne rozpadat. Začnete to vnímat z jiné perspektivy.

Mluvili jsme o tom před několika týdny. O sezení na druhé straně stolu. Tu platí totéž. Když dokážete najít svou vnitřní radost a přitom dávat ostatním, zjistíte, že onen úsměv se vám vrátí, i poděkování. Najednou se objeví nová pracovní nabídka. Začnete se otevírat tomu mít pro sebe. A celý tenhle vzorec, ať už je to oběť, zachránce, pachatel nebo vina – jsou to dvě strany jedné mince. Když se začnu starat sám/sama o sebe, mít se rád(a), dávat si, ne na úkor někoho jiného. Prostě mít a rozpoznávat. Tak teď mohu dát víc. Jsem šťastnější a spokojenější. Pak tyhle hry třetí dimenze prostě odejdou. Začnete být šťastní prostě jen tak, sami pro sebe. Dávám si a užívám si sebe.

Může to být jednoduchá věc jako jen se jít projít do kavárny, sednou si tam a pozdravit lidi. Jen tak, bez důvodu. „Rád vás vidím, jak to jde?“. A pak se budete na cestě domů cítit dobře. Jsou to právě ty drobné věci, které tohle všechno mění. Když jsem dokončil kurz 2, ani se tak původně nejmenoval. To bylo už hodně dávno. Prostě jsem to udělal a použil všechny naše nástroje – růži, uzemňovací kord, osmý paprsek, El Shaddai, cokoli za nástroje vám pomáhají. Co jsem udělal bylo, že jsem zapracoval na tomto trojúhelníku.

Řekl jsem si, dnes se zaměřím na roli oběti a opustím to. Kdykoli jsem udělal svou energetickou práci, vždy byly tyto 3 dynamiky pospolu. Snažím se si tyhle situace pamatovat. Kde jsem co udělal. Ne abych si nadával, ale abych identifikoval – jo, tohle je ten vzorec. Pracoval jsem na něm jako na celku a ne individuálně. Ale také jsem měl nástroje, které normální průměrný člověk nemá. Lze říci, že všechny tyhle nástroje jsou prostě jen jinou perspektivou, jak se na věci dívat. Z jiné pozice. Jsou to velice potentní nástroje (pozn. překladatele – ty, co Mastering Alchemy vyučují).

Už jsme o tom mnohokrát mluvili. Vaše myšlenky a emoce tvoří elektromagnetické pole. To v něm pak drží vaše „nejsem v pořádku“. Začnete rozpoznávat, že jen proto, že jsem tak učinil(a) a něco se mi v minulosti stalo, neznamená to, že to tak musí být napořád. Takže lidé, co si s námi „nehrají“ v rámci Mastering Alchemy, pro ně to bude jistě podivný koncept. Vaše minulost není zafixována. Je to pouze informace, která vám umožňuje si dnes zvolit jinak. Pokud do toho nezapojíte emoci – „Jsem špatný/špatná, protože…“ Jakmile si s tím začnete hrát, vaše schopnost zbavit se všech provazů, lepkavosti nevědomých přesvědčení, to všechno odejde. Začnete vše vidět z jiné perspektivy, jako byste seděli na „druhé straně stolu“.

Mnohokrát jsem slyšel, i z mojí vlastní zkušenosti, že tahle zablokovaná energie, přesvědčení a emoce, to vše odejde tak, že si toho ani nevšimnete. Už jsem to slyšel povídat mnoho lidí, že na sobě pracují a nejsou si jisti, že to funguje. Nicméně se pak objeví v situaci, která je dřív rozhodila a teď už se to neděje. Už na to nadále nereaguji stejným způsobem. Už jsme to říkali mnohokrát. To, co se tím děje, je velice pozoruhodné.

Za prvé, je nemožné nebýt v pořádku. Opravdu se o to velice snažíme. Pracujeme tvrdě na tom, že nejsme v pořádku. Ale to nejde. Pokud tento koncept pro vás začne být něco, co lze akceptovat, všechno se začne měnit. Když si začnete uvědomovat, že tyto vzorce mizí, stane se několik věcí. Většina z těchto vzorců vlastně ani nebyla vaše. Prostě jste se dostali do situace, něco probíhalo a vy jste předpokládali, že se vás to nějak týká, že je to o vás. Většinou jste spíše přihlížející. Ale vy jste se toho drželi a pak vás to rozhodilo; Ježiš, oni mě nemají rádi, nikdy mě nebudou mít rádi, to znamená to nebo to. A tak začnete tuto myšlenku „omotávat“ kolem emoce.

Když si ale uvědomíte, že v tom netkví žádná hodnota a rozhodnete se to nechat jít, nejenom, že to propojení s emocí aspektu oběti odejde, ale za krátký čas si ani nebudete pamatovat, že se to stalo, protože to původně ani nebyla vaše zátěž! A tak se celá tahle struktura paměti prostě vypaří, protože ani nebyla vaše. To je ten moment, když pozoruji lidi, jak začnou mít zcela odlišný život, než který měli v rámci 3. dimenze. Mají více prostoru. A vše je to o vědomí a nástrojích.

Když člověk nemá nástroje, strategii či metodu, jak z toho vystoupit, pak tam zůstane celý svůj život. Opakuje ten proces pořád dokola. Pojďme tedy na chvíli o těchto nástrojích promluvit, protože právě nyní ve světě probíhají dvě věci. Je to období významné a rychlé změny. Nemůžete si tu zátěž s sebou vzít, takže všechno tohle vyplouvá na povrch. Najít nástroje, které vám umožní se navigovat je proto velice cenné. Umožní vám to rozpoznávat, že většina emocí, nálady, nerovnováhy či nejistoty NENÍ VAŠE. Je to lidstva, jejich nerovnováha, která tlačí na kraj vaší aury.

To je jeden z našich fundamentálních nástrojů. Když dokážete definovat, kde začínáte jako bytost a kde končíte. Kde je hranice vaší aury. Abyste zůstali na své straně a umožnili tomu venku být jako Shakespearovo divadlo. Jednoduchý koncept, způsobuje ale enormní změny. Vaše schopnost se navigovat světem začíná opuštěním triády „oběť, zachránce, a pachatel“. Bezva, jsem rád, že jsi se na tohle zeptala. Bylo to skvělé shrnutí tohoto tématu. Myslím, že to lidé rádi ještě někdy uslyší. Doufám, že vám to pomohlo.

Zdroj překladu
Mastering Alchemy (Jim Self a Roxane Burnett), www.masteringalchemy.com

Podpořit bennu.cz

0 %