Autor: Toto je první úryvek z připravovaného speciálu o hojnosti (e-book a video s titulky zdarma).
Požadavek inteligence
Pojďme mluvit o penězích. Další omylem pro bohatství ve vašem životě je, že musíte být inteligentní. Musíte mít dobré vzdělání. Musíte pocházet z dobré rodiny nebo musíte rozumět financím. Vůbec ne. Vůbec ne. V mém životě, v mém posledním životě jako St. Germain, jsem jako velmi mladý navštěvoval mysterijní školy, ve kterých neexistovalo něco jako to, co byste nazvali pravidelnou školní docházkou.
Naučil jsem se matematiku, ale spíše na kosmické úrovni, ne na pozemské úrovni. Vůbec jsem neučil o financích. Nikdy v životě jako St. Germain jsem neměl práci. Jak děsivé. Jak nechutné. (smích) Vskutku. Odporné. Nedokázal jsem si to představit, a občas vtipkuji – ale není to úplný vtip – pro mě je prototypem průměrnosti mít vizitku, pracovní pozici, že jste manažerem na střední úrovni. Pracujete v kóji. Jste manažer na střední úrovni.
Můj drahý bože, myslel jsem si, že mých sto tisíc let dlouhého vězení v krystalu bylo obtížné. Ale myslím si, že být manažerem na střední úrovni, uvízlý v kóji, je ještě horší. (trochu smíchu).
Ve svém životě jsem nikdy neměl práci. Nikdy jsem nepracoval pro nikoho. Ne, že by práce byly něčím špatným … nu, jo, tak nějak to je. Nakonec budete pracovat sami pro sebe. A tím není míněno, abyste dnes odešli a ukončili vaši práci. I když to děláte. Až se otevře vaše vědomí, nakonec skončíte jako svůj vlastní šéf.
Nikdy jsem neměl práci, ale měl jsem spoustu peněz, hodně peněz. Vlastně – tohle je poprvé, co jsem kdy vyprávěl tento příběh – ale vlastně si nepamatuji, odkud peníze pocházely. A teď … není to divné? Tehdy jsem byl tím, co by se dnes považovalo za miliardáře, multi-miliardáře. Nepracoval jsem. Nepamatuji si, odkud peníze přicházely. Nikdy jsem nikomu nebyl zavázaný. Předpokládám, že mi lidé dávali peníze nebo věci. Nepamatuji si to. Ale já jsem jim nebyl zavázaný. Nebyl jsem jejich otrokem. Nevím, zda-li mi dávali velké částky peněz. Neměl jsem nikoho, kdo by pro mě spravoval mé peníze, ale vždy tam byly.
Jezdil jsem v elegantních vozech. Proč ne? Měl jsem ty nejlepší koně. Miloval jsem koně. Jídlo, většinou jsem jedl mleté ovesné vločky s medem a ořechy, ale mohl jsem si dovolit obrovské hostiny a pořádal jsem velké večírky s nejlepším francouzským vínem. Pouze francouzským vínem. Ale přesto jsem nevěděl, odkud pocházejí moje peníze. Nemohl jsem ani sledovat všechny své pozemky, mé nemovitosti. Cítil jsem se za to trochu provinile. A budete se cítit provinile.
Okamžitě byste se začali omezovat a říkat: „No, můžu mít jen dva zámky a musím znát všechna jména svých sluhů. Ó, nemohu mít sluhy.“ Jo, můžete! Říkejte jim zaměstnanci, je to totéž. Ale samozřejmě s nimi zacházejte dobře. Zacházejte s nimi dobře. Plaťte jim dobře. Plaťte jim opravdu, opravdu dobře. Takže, drazí přátelé …
Nemusíte mít vzdělání, inteligenci, finanční zázemí. Ve skutečnosti je to trochu na překážku, protože pak to budete brát příliš intelektuálně. Omezovali jste sami sebe ještě dříve, než jste začali. Zastavili jste proudění. To nepotřebujete. Nezáleží na tom, jestli jste nikdy nevystudovali střední školu. Nezáleží na tom, zda-li nic nevíte o podnikání. Víte co? Hojnost o podnikání nic neví. Sakra, vědomí s podnikáním nemá nic společného. Toto nemusíte znát.
Existují lidé, kteří vám říkají, že to tak musí být – „Abyste vydělávali peníze, musíte tvrdě pracovat.“ To je další na našem seznamu. Nemusíte tvrdě pracovat! Možná chcete tvrdě pracovat. Ale nemusíte tvrdě pracovat. Pravděpodobně budete muset něco dělat. Jinými slovy, nemůžete po celou dobu jen sedět na trůnu ve svém zámku. Nu, můžete, ale budete se jaksi nudit. Budete chtít vstát a … nu, budete se snažit vstoupit do svého vozu, nebo v tomto případě do luxusního auta, a řídit ho, pokud nebudete mít šoféra. Ale nemusíte tvrdě pracovat. Přeneste se přes to.
Toto bylo mnohým z vás vštěpováno rodiči a učiteli. Ne. A dokonce ani nemusíte pracovat chytře. Musíte jen nechat proudit tu hojnost. To je vše. To je vše. Bez pocitu viny, bez pocitu hanby, bez přemýšlení, zda si to zasloužíte nebo nezasloužíte.
