ChannelingSebeláska

Klíčem ke všemu je to, jak se na sebe díváte

Klíčem je to, jak se díváte sami na sebe.

Otevření vaší mysli a vašeho srdce je pouze na vás. Nakonec, je to vaším úkolem. Expandovat svoje srdce i svou mysl. Rozvíjet sebe i svět, ve kterém žijete.

Na nikoho nečekejte. To vy máte klíč k tomu získat úplnou svobodu. Svoboda znamená expanzi. Není synonymem uvěznění, ani toho, že se stanete méně významnými. Svoboda znamená zbavit se pout, které vás svazují. Co jiného je opakem svobody než-li vězení? Existuje mnoho různých způsobů uvěznění. Uvěznění mysli. Uvěznění ducha. Dokonce vy sami se můžete stát svým věznitelem.

Mojí touhou je, abyste poznali takovou svobodu, která vám umožní pocítit, že se vznášíte jako pták. Nenechte už dále tlumit svou kreativitu a sebe-vyjádření. Mluvím o vašem nekonečném Já, sebe-vědomí. Probuďte se, drazí.

Všimněte si myšlenky, která se k vám k ránu vkrádá. Můžete se probudit s myšlenkou, která se ze snu dere na povrch. Jeví se vám možná jako náhodná. Existují i takové, které vám nedají spát a doslova vás pronásledují. Začněte si být více vědomí toho, o čem přemýšlíte. Myšlenky se s vámi snaží komunikovat a doslova se řadí za sebe tak, abyste se s nimi postupně vypořádali.

Nemůžete je potlačovat věčně. Tím, že svým myšlenkám věnujete pozornost, je samo o sobě způsob, jak se s nimi vypořádat. Potlačovaným myšlenkám totiž umožníte jejich právoplatné místo na světě.

Myšlenky. Jedna po druhé na vás čekají, abyste jim věnovali pozornost. Povětšinou jste to vy sami, kdo limituje svobodu vašich myšlenek. Možná některé z nich odložíte na později, až se budete cítit silnější. Jenomže po nějaké době už je nepůjde dál odkládat – dělat, že neexistují. Žádnou z vašich myšlenek není třeba odsouvat stranou na jindy.

Pokud se na myšlenky, které vás tíží, a kterým se vyhýbáte, podíváte upřímně, jejich tíživý aspekt zmizí. Budete od něj osvobozeni.

V opačném případě potlačovaná myšlenka jako virus přetrvává do té doby, než je adresována. Než si jí všimnete a uvědomíte. Pokud se ona myšlenka vyskytla, jediné, co je od vás potřeba, je prostě přikývnout – „dobře“ (pozn. redakce – tím nevyjadřujeme souhlas ani jí nemusíme následovat, jen si ji uvědomíme a necháme proplout).

A je pryč.

Čelte svým myšlenkám. Probuďte je. Řekněte jim, že je v pořádku, když k vám promluví.

Možná jste si nevšimli, ale některé myšlenky vás „pronásledují“, aby vás probudily. Není to nějaká epidemie. Jsou vašimi přáteli. Naslouchejte jim. Jakmile je myšlenka vyslyšena, stane se menší a umožní tím tak průchod těm, které následují. Oceňte vaše opakující se myšlenky. Mají pro vás vždy konkrétní poselství.

To poselství může znít třeba takto:

„Neváží si mne. Neprojevuje mi úctu. Není mi přikládána moje plná hodnota nebo vůbec žádná.“

Jste to ve skutečnosti vy sami, kdo si sebe neváží. Uznání a sebepřijetí je to, co vše transformuje – pomůže vám se doslova „narovnat a dát ramena dozadu“. Celý váš svět se tím změní.

Začněte se k sobě chovat jinak, a pak, beze snahy, se vám svět před očima promění. Lidé vás začnou respektovat.

Klíčem je to, jak se díváte sami na sebe.

Funguje to.

Ne, nemluvím zde o egu ani o marnivosti. Vůbec ne. Vše začíná u vás. Projevte si konečně náležitou úctu a poplácejte se po zádech. Zasloužíte si to.

Z Heavenletters přeložil Ladislav Šulc.

Podpořit bennu.cz

0 %