Pomáhat ostatním není vhodné, pokud by jim to mělo zabránit v tvoření pro sebe sama. Pojďme se podívat na konkrétní příklad. Představte si, že si někdo koupí seminář s videem a poskytne ho někomu, kdo nezaplatil v domnění, že mu tím pomáhá.
Řekněme, že jde o umělkyni, která dlouhodobě zažívá nedostatek. Udržuje si přesvědčení, že být duchovní znamená, že své umění rozdá, a to způsobuje její finanční potíže. Ti, co jí pomáhají, v tom pokračují – a udržují ji tak mimo svou vlastní moc, místo, aby ji podporovali v tom, aby si manifestovala sama za sebe.
Dokonce za ní zaplatili celý kurz, který si nemohla dovolit, místo, aby ji podpořili v jejím osobním růstu a tím tak nastartovali její zvyk z toho být úspěšnou. Schopnost něco vlastnit, je schopností přijímat to, co si pro sebe vytvoříte.
Pro mnoho lidí je dávání a pomáhání ostatním to, co znamená být tzv. „lightworkerem“, tedy „pomocníkem Světla“. Věří, že pokračovat v dávání a sdílení s těmi, co si to nemohou dovolit, je jejich misí a důchovním úkolem. Co nikdo ani z jedné strany darující/obddarovaný ale nerozpoznává je, že tato dynamika vlastně tento nedostatek udržuje – stane se zvykem. Místo, aby tedy změnili myšlenkové vzorce nedostatku, obdarovaný prostě pokračuje v přijímání a přijímání, místo, aby si tvořil pro sebe sama.
Pokud příjemce dar vlastně ani nezajímá, není tato pomoc užitečná. Ani když tento člověk sám nežádá nebo není v souladu s nabídnutým darem. Každý z nás to v minulosti někdy udělal. Syn, který pomáhá svojí nemocné matce, dává jí rady, bylinky a drahé oleje, se jí snaží pomoct se uzdravit. Pak ale zjistí, že i přes všechny tyto dary matka zemře. Nebyla na to připravena a zvolila si zůstat v rámci svého známého přesvědčení nemoci.
Snažit se pomoci někomu, kdo na to není připraven, je ztráta času, energie i peněz. Pro darujícího je to jako dostat facku, když zjistí, že jeho dary nepadly na úrovnou půdu. „Já chci jen pomoci své matce“. Někdy to prostě není pomoc, je to způsob vměšování se. Druhou osobu to prostě nezajímá nebo o to ani nežádá. Když se však na okamžik člověk zastaví a posoudí situaci – a porozumí této dynamice – pomůže mu to v jeho duchovním rozvoji. Syn se prostě vměšoval do procesu a nepomáhal. Jeho matku to nezajímalo.
Mnoho lidí sdílí tento zajímavý a podvědomý koncept. Je velice jednoduché si jej racionálně obhájit. Pokud čtete tyto řádky, můžete si všimnou, jak mnoho z vás přichází s perfektními výmluvami pro svoje činy. (Je to můj přítel, nemá práci, je to moje duchovní povinnost, je to můj otec.) Na druhou stranu si všimněte, jak někteří z vás začnou obhajovat svou touhu přijmout to, co nevytvořili. (Jsem v důchodu, jsem v depresi, jsem postižený/postižená, nemám zaměstnání).
Co vlastně onen pomocník získává, když je takto nápomocen?
Pocit hodnoty a důležitosti. Darující může být přesvědčen o svém nezbytném významu vůči kvalitě života svého přítele nebo přítelkyně pokud poskytuje to, co si sami nedokáží vytvořit. Může to být také způsob, jak si kupovat přátelství. Podvědomě to může znít jako: „Když jim tohle dám, budou mě mít rádi.“ Je toto vyrovnaný a zdravý způsob života?
Darující také získává pocit, že plní svou duchovní povinnost. Nebo povinnost s ohledem na vzájemný vztah – syn/dcera/partner/sourozenec. „Pomáhat ostatním znamená, že jsem dobrý, duchovně vyzrálý člověk, a nejsem sobecký.“ Dáváte jim „úlovek“, místo abyste je samotné naučili „rybařit“.
To, jestli váš přítel nebo člen rodiny zažívá to či ono, skutečně není váš problém. Nejste zodpovědni za jeho nápravu. Být k dispozici, pokud vás o to sami požádají, je samozřejmě věc jiná. Uzdravit někoho, protože je to váš úkol, je ale zcela jiná písnička. Pokud tak učiníte, narušujete proud energie hojnosti a osobní síly. Jejich i vaší.
Co získává příjemce, když ze zvyku přijímá?
Vzorec závislosti a osobního nedostatku pak pokračuje. „Pokud mi ostatní darují moje kurzy/suplementy/terapie zdarma, nejsem zodpovědný/zodpovědná za svou finanční situaci.“ Pokud pokračujeme v přijímání „pomoci“, podkopáváme svou vlastní sílu tvořit a zůstáváme v módu oběti, v závislosti, bezmocnosti – a nejsme zodpovědní za svoje vlastní výtvory. Přijímáním „úlovků“ se odmítáte naučit sami „rybařit“.
Jak tedy zlomit tyto vzorce pomoci a přijímání?
Uvědomění a až potom akce. 96 procent jakékoliv osobní proměny tkví v tom, si být vědom(a) zvyku, ve kterém se nacházíte (tím je myšleno i argumentace, proč byste v něm měli zůstat). 3 procenta je na to, abyste se sami zasmáli tomu, co jste objevili a poslední 1 procento je na rozhodnutí učinit malý krok. Rozhodnutí tento zvyk změnit. Zkuste jednoduchou, realizovatelnou akci typu: „Ne. Děkuji“.
Pokud máte zvyk „pomáhat“ ostatním, všimněte si, pokud se u vás objeví odpor vůči těmto slovům. Potom, co si poslechnete svoje obhajoby tohoto zvyku, se sami sebe zeptejte: „Co díky tomu získávám? Co mě motivuje?“ Zkuste toto cvičení se slovy „pomáhat“, „sdílet“, „pozvednout“ (nebo slova tomu podobná).
Pokud jste zvyklí přijímat to, co jste si pro sebe nevytvořili, všímejte si, zda-li jste v odporu vůči tomu, co jsme zde probírali. Potom, co vaše mysl učiní několik výmluv pro obhajobu tohoto chování, zeptejte se sami sebe, „Kde, v mém prostoru, mé minulosti a v rámci mých přesvědčení věřím tomu, že nejsem schopný/schopná dosáhnout úspěchu a hojnosti? Kde se držím přesvědčení – já nemohu, já to nedokážu?“
Jaká je nejlepší a nejefektivnější cesta pomáhat ostatním? Staňte se mistry vlastních činů. Buďte mistry. Demonstrujte si život v rámci vyšší míry uvědomění. Podívejte se na ostatní, kteří si pro sebe již nějakou hojnost vytvořili a přestaňte posilovat jejich ideje o nedostatku či bezmoci. Ukažte jim, co je možné, pokud využijí svou vlastní sílu – tím, že jim názorně ukážete tu vaši. Je naprosto reálné být tím světlem pro ostatní lidi kolem, kteří si pak zvolí cestu vlastní moci.
Mistrovství alchymie tkví v posilování uvědomění a v rozhodnutích na základě vyšší platformy. Na jaké stojíte vy? Jste velcí a důležití. Nenechte své 3D zvyky (a zlozvyky) brát (nebo) dávat to, co není vaše. Přestaňte akceptovat ty z nich, co vás udržují v nedostatku a zaseklé v této energii. Jakmile z tohoto vzorce vystoupíte, budete překvapeni, kolik možností a hojnosti se před vámi objeví.
A věřte, že vám plně náleží.